Nacházíte se na webu pro ročník 2014. Hledáte web aktuálního ročníku?

72 hodin - česká stopa za hranicemi

Tomáš Hurt Aktuality

Níže si přečtěte zprávy od přímých aktérů 72 hodin v zahraničí. V příloze pak najdete i pěkné fotky

72 hodin - Linc

MAĎARSKO

Budapešť nás po příjezdu přivítala skvělým počasím, podle slov maďarských kolegů jsme si ho přivezli s sebou. Stejně jako sluníčko na obloze se na nás usmívali i naši hostitelé – hlavní organizátor Márton s jeho pravou rukou RItou a studenti Esti a Georg. V následujících dnech jsme poznali i řadu dalších – protože šlo o opravdu velkou akci, organizační tým čítal několik desítek členů. Hostitelé nám dokonce přidělili osobního „průvodce“, který nás první odpočinkový den provedl po hlavních památkách.

V průběhu našeho pobytu jsme se zúčastnili tří dobrovolnických projektů. Nejdříve jsme společně s budapešťskými studenty oškrabávali a natírali lavičky v parku. Většina z nich to už opravdu potřebovala, leč pán, který si sedl na čerstvě natřenou lavičku ve svých svátečních kalhotách, by asi nesouhlasil. Na konci nás v našich snahách podpořili i místní politikové před kamerami reportérů, neboť v těch dnech právě vrcholila předvolební kampaň.

Druhý projekt se týkal revitalizace a úklidu malého kostelíku, který si vybudovala místní křesťanská komunita. Zahradničením, úklidem a vykopávání zarostlých kmenů ze země jsme se bavili dlouho do pozdního odpoledne. Odměnou nám ale byl výborný kotlíkový guláš vařený přímo na venkovním ohni a příjemná debata s místními. Probrali jsme podobné osudy našich zemí z pohledu přechodu k demokracii a svobodě.

Celá iniciativa, která čítala stovky projektů a několik tisíc dobronolníků, vyvrcholil v neděli, kdy jsme byli všichni vybaveni rukavicemi a igelitovými pytly pro sběr cigaretových „vajglů“. Hlavní budapešťská náměstí se jen hemžila mladými dobrovolníky ve stejných zelených tričkách, kteří ohýbali hřbety pro pohozené odpadky na zemi. Bylo vidět, že místní byli velice překvapeni a potěšeni touto aktivitou – a několik kuřáků se snad i zastydělo a stáhlo z dohledu.

Poslední večer byl ve znamení povídání, posezení a loučení. Vzájemně jsme si s našimi hostiteli vyměnili malé pozornosti a rovněž jsme této příležitosti využili k přestavení několika projektů naší české organizace. Největší úspěch sklidily Sametky – projekt interaktivně spojující geocaching se šířením povědomí o boji proti totalitě v naší zemi. Našli jsme mnoho paralel ve vývoji našich zemí a shodli se, že obrana demokracie je klíčová pro všechny další oblasti společnosti. Věříme, že iniciativy jako 72hodin napomohou nejen v pomoci místním komunitám, ale také pro šíření těchto myšlenek a podporu podobně smýšlejících lidí. Nakonec jsme si připili na naše přátelství s přáním, aby se naše cesty opět setkaly."

Lukáš

Work around a church – název projektu který nás čekal druhý den. Ze začátku jsem se cítila velmi nejistě, ale ihned po příjezdu jsem zjistila, že naši maďarští kolegové jsou úžasní. Naše práce obnášela například mytí oken (ano v kostele je mytí oken celkem náročná práce), práce na zahradě nebo utírání prachu. Největší překvapení pro mě byl oběd – Maďarský guláš připravený na otevřeném ohni. Před jídlem jsme si vyslechli modlitbu, kterou nám ochotně přeložili do angličtiny. Jsem moc ráda, že jsem se mohla zapojit konkrétně do tohoto projektu. Poznala jsem, že Maďaři jsou určitě jiní než Češi, ale jsou neuvěřitelně komunikativní a ochotní pomoc.

Terka

RAKOUSKO

Po příjezdu do Linze jsme se setkali se skupinou, se kterou jsme měli v době našeho pobytu být.První den byl uvítací a seznámení se mezi sebou. Poté jsme se o debrali do tělocvičny, kde jsme spali. Druhý den jsme se si rozdělili úkoly které jsme dostali. Natírali jsme klubovnu pro mládež.

Také jsme čistili chodníky a vyráběli jsme lavičky.Poslední den jsme se jeli podívat do Linzu. Procházeli jsme si město, Také jsme zašli do místního baru, kde jsme jsi dali drink. Projekt 72 h se mně libil. Bylo o nás dobře postaráno. Jsem rád, že jsem poznal zdejší kulturní zvyklosti a taky že jsem si mohl procvičit anglický a německý jazyk.Všem bych to vřele do poručil.

Vašek

Setkání v Praze na autobusovém nádraží proběhlo podle mých očekávání úspěšně. Skupinka lidí, s kterou jsme akci absolvovali, byla fajn. Cesta do Linze trvala ± asi 4 hodiny. Jako první nás zavezli do centra pro mládež, kde jsme se naobědvali a jeli na zahájeni projektu. To se uskutečnilo v Linzi v domově důchodců a myslím si, že tam mohlo být kolem 200 mladistvých dětí + sponzoři. Pak nás rozdělili do skupiny se 4 rakouskými dětmi (15 let) a 3 vedoucími. Byli jsme ubytováni v domově důchodců a kousek odtud jsme chodili pomáhat a spravovat dětskou klubovnu, která se jmenuje Jet.

První den byl seznamovací, ale na druhý den od 7 hned po snídani nám byly určeny práce, které jsme dělali. Čistili jsme chodník, zdi a okolí kolem klubovny, malovali jsme uvnitř klubovny, uklízeli a pomáhali rekonstruovat klubovnu. Poslední den byla oslava toho, co jsme udělali, na kterou jsme dělali plakáty a pozvánky. Také nás vzali přímo do Linze, kde jsme mohli vidět zajímavé budovy. Ptali se nás, čím je ČR zajímavá. Jsem ráda, že jsem se zúčastnila, je to pro mě dobrá zkušenost.

Petra

Přiložené soubory